Jeden pád může změnit celý život. Jak mu předcházet?
Pád ve vyšším věku není jen nepříjemná náhoda. Může být prvním signálem, že se mění zdravotní stav, fyzická kondice nebo schopnost bezpečně zvládat každodenní činnosti. A někdy může odstartovat řetězec událostí, který vede ke ztrátě soběstačnosti.
Každý třetí člověk starší 65 let alespoň jednou za rok upadne. Po 80. roce má zkušenost s pádem přibližně každý druhý. Přibližně polovina lidí, kteří již jednou upadli, padá opakovaně.
Dobrou zprávou je, že riziko pádu lze v mnoha případech významně snížit.
Pád bývá jen vrcholem ledovce
Příčina pádu často není jediná. Ve vyšším věku se může spojit několik drobných problémů, které samy o sobě nemusí působit závažně.
Horší stabilita nebo svalová síla, závratě při vstávání, zhoršený zrak, nevhodná obuv, nedostatek pohybu, některá chronická onemocnění nebo nevhodně nastavené léky mohou společně vytvořit situaci, kdy stačí malý podnět a člověk upadne.
Proto je důležité neřešit pouze následky pádu, ale také se ptát:
Proč k pádu došlo?
Tři jednoduché otázky mohou odhalit zvýšené riziko
O riziku pádu má smysl mluvit s praktickým lékařem nebo geriatrem i tehdy, pokud zatím nedošlo k žádnému vážnému úrazu. Zpozorněte zejména tehdy, pokud odpovíte ANO alespoň na jednu z následujících otázek:
Upadl/a jste během posledního roku? Cítíte se někdy nejistě při stoji nebo chůzi? Máte strach, že byste mohl/a upadnout?
Strach z pádu totiž není maličkost. Člověk se začne některým činnostem vyhýbat, méně chodí ven a méně se pohybuje. Svaly postupně slábnou a stabilita se dále zhoršuje. Obava z dalšího pádu tak může paradoxně riziko pádu ještě zvýšit.
Proč senioři nejčastěji padají?
Příčina pádu často není jediná. Ve vyšším věku se může spojit několik drobných problémů, které samy o sobě nemusí působit závažně.
Horší stabilita nebo svalová síla, závratě při vstávání, zhoršený zrak, nevhodná obuv, nedostatek pohybu, některá chronická onemocnění nebo nevhodně nastavené léky mohou společně vytvořit situaci, kdy stačí malý podnět a člověk upadne.
Proto je důležité neřešit pouze následky pádu, ale také se ptát:
Proč k pádu došlo?
Tři jednoduché otázky mohou odhalit zvýšené riziko
O riziku pádu má smysl mluvit s praktickým lékařem nebo geriatrem i tehdy, pokud zatím nedošlo k žádnému vážnému úrazu. Zpozorněte zejména tehdy, pokud odpovíte ANO alespoň na jednu z následujících otázek:
Upadl/a jste během posledního roku? Cítíte se někdy nejistě při stoji nebo chůzi? Máte strach, že byste mohl/a upadnout?
Strach z pádu totiž není maličkost. Člověk se začne některým činnostem vyhýbat, méně chodí ven a méně se pohybuje. Svaly postupně slábnou a stabilita se dále zhoršuje. Obava z dalšího pádu tak může paradoxně riziko pádu ještě zvýšit.
Po pádu zkontrolujte také léky
Jedním z ovlivnitelných rizikových faktorů může být farmakoterapie. Ve vyšším věku se mění způsob, jakým organismus na některé léky reaguje, a riziko může zvyšovat také kombinace většího množství přípravků.
Po pádu nebo při opakované nejistotě při chůzi je proto vhodné projít s lékařem všechny užívané léky – včetně volně prodejných přípravků a doplňků stravy.
Neznamená to, že máte své léky sami vysadit. Lékař může posoudit jejich kombinaci, dávkování a případně zvážit úpravu léčby.
Jak předcházet pádům ve vyšším věku?
Velký význam má pravidelný pohyb zaměřený nejen na chůzi, ale také na sílu dolních končetin a rovnováhu. Důležitá je dostatečná výživa a pitný režim, vhodná pevná obuv a správně nastavené brýle či jiné kompenzační pomůcky.
Projděte také prostředí, ve kterém se nejčastěji pohybujete. Volné koberce, kabely, špatně osvětlená chodba nebo chybějící madlo v koupelně mohou představovat zbytečné riziko.
Pokud se vám motá hlava při vstávání, řekněte o tom lékaři. Příčinou může být pokles krevního tlaku po postavení – tzv. ortostatická hypotenze, kterou lze vyšetřit jednoduchým měřením tlaku vleže a po postavení.
Když po pádu nemůžete vstát
Zvláštní pozornost si zaslouží situace, kdy senior po pádu zůstane delší dobu ležet na zemi. Více než polovina starších lidí žijících samostatně se po pádu nemusí dokázat bez pomoci zvednout.
Dlouhé ležení může vést k podchlazení, dehydrataci, poškození svalů a dalším komplikacím. U člověka s vysokým rizikem pádu, který žije sám, proto stojí za zvážení také vhodný způsob přivolání pomoci.
Kdy po pádu vyhledat geriatra?
Pokud se pády opakují, jejich příčina není jasná nebo se současně objevuje více problémů – například zhoršení chůze, slabost, více chronických onemocnění, velké množství léků, poruchy paměti nebo postupná ztráta soběstačnosti – může být užitečné komplexní geriatrické vyšetření.
Geriatr se nedívá pouze na jeden problém. Hodnotí zdravotní stav, léky, pohyblivost, výživu, paměť i schopnost zvládat běžný život a hledá faktory, které lze ovlivnit.
Prodělaný pád proto není důvodem přestat se hýbat. Je důvodem zjistit jeho příčinu a udělat vše pro to, aby se neopakoval.
Potřebujete poradit, kde najít geriatrickou péči?
Opakují se pády nebo se přidávají další zdravotní obtíže? Najděte geriatrické pracoviště ve svém okolí v mapě Najdi geriatra.
