Ve vyšším věku budou lidé odcházet do důchodu handicapovaní, s pohybovými problémy, varuje předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Božena Jurašková. Systém by na to měl podle ní reagovat preventivními programy.
Sněmovna jedná o důchodové reformě, která bude postupně zvyšovat věk odchodu do důchodu podle průměrného věku dožití. Asi o pět let dřív by měli mít možnost odejít do penze náročné profese. Je to podle vás dostatečná úleva?
Mně je 67 a všechny klouby už mám v artróze. Ve vyšším věku budou lidé odcházet do důchodu handicapovaní, fyzicky vyčerpaní, vzroste u nich potřeba zdravotní péče. Zdravotnictví na to není připravené. Potřebovali bychom posílit geriatrii, ale pro mladé lékaře to není lukrativní obor.
Nemoci začínají už mezi 50. a 60. rokem, kdy jsou lidé nejvíce vystaveni stresu. To je věk, ve kterém dorůstají děti, ale slábnou síly, člověk už tolik nestíhá, není tak výkonný
Pokud stát řekne A, měl by říct i B. Je na to společnost připravená? Budeme tu mít preventivní programy, aby lidé nebyli ve vyšším věku zcela „oddělaní“? Nemáme tu žádné úlevy pro lidi, kteří pečují o své zdraví. Práce do 67 a více let je pro organismus velmi náročná. Není to jen o lehkých a těžkých povolání. Sedavá zaměstnání zase ničí klouby a fungování lymfy. A víte, co dělá stres a psychika?
Jak vypadá zdraví lidí nad 65 let?
Nemoci začínají už mezi 50. a 60. rokem, kdy jsou lidé nejvíce vystaveni stresu. To je věk, ve kterém dorůstají děti, ale slábnou síly, člověk už tolik nestíhá, není tak výkonný a víc se unaví. V tu dobu se často přidává i péče o rodiče, kteří se dožívají stále vyššího věku. To s sebou nese stresy, které vedou k onkologickým onemocněním a onemocněním kardiovaskulárního aparátu.
Jedna věc je, že se zvýší věk odchodu do důchodu, druhá je to, že by jim stát měl pomoci, aby tak dlouho pracovat vydrželi
Lidé nad 65 let začínají mít velké potíže pohybového aparátu. A to není žádná legrace. Vede k imobilizaci, což je jeden z nejhorších handicapů. Znamená nesoběstačnost a zátěž na zdravotní a sociální systém. Péče o pohybový aparát je strašně důležitá a měli by se pro to vytvořit nějaké preventivní programy. Chápu, že nemáme na důchody, ale vláda by měla vědět, že kvůli tomu víc peněz odejde na zdravotnictví.
Jakými nemocemi starší lidé trpí nejčastěji?
To nelze tak úplně říct. Stoupá nám i počet demencí a depresí. To je všechno dané stresem. Měli bychom řešit hlavně to, jak zlepšit životní úroveň. Není to jen v penězích. Je to i ve zdravé výživě, podmínkách pro zdravý způsob života, aby lidé měli čas na pohyb, aby nebyli jen v práci.
Jedna věc je, že se zvýší věk odchodu do důchodu, druhá je to, že by jim stát měl pomoci, aby tak dlouho pracovat vydrželi. Pojišťovny by mohly starším ročníkům proplácet dvakrát ročně víkend v lázních a podobně.
Čím to je, že v Česku se věk dožití ve zdraví pohybuje okolo 61 let, ale na severu Evropy je delší?
Jednoduše tím, že lidé tam nežití v takovém stresu jako my. Sociální a preventivní programy jsou tam úplně jinde. Lidé tam žijí v jistotách, které nám chybí. Mají také jiný způsob života i stravování.
Organismus seniorů hůř odolává běžným infekcím. Jak se to projeví v delší pracovní povinnosti?
Čím víc jste vystavena zátěži, tím víc imunitní schopnost klesá. Čím jste starší, tím jste vyčerpanější. Imunita často pak přeroste v hyper-reakci, to jsou nádorová onemocnění, alergická onemocnění nebo autoimunitní onemocnění. Anebo má imunita nedostatečnou reakci a tím vznikají infekce.
Autor: Karolína Brodníčková
Zdroj: Novinky.cz
Comments